PROSTOR A BYDLENÍ

Pár věcí možná spíše k zamyšlení o tom, jak vnímáme prostor. Češi jsou povahou trochu konzervy, často třeba ani neuvažujeme, že by něco mohlo být jinak... a když to tak je, tak je to divný. Když to vezmu z pohledu bydlení a srovnám situaci před pár lety a dnes... dřív třeba pozemek, který neměl 1000 m2 ani pozemek snad nebyl, prodávat cokoliv co mělo méně bylo" o ústa", protože to nikdo nechtěl. Dnes běžně obchodujeme pozemky už od 500 m2 a věřím, že i menší výměra má naději na úspěšný prodej. Čím to je? Životním stylem nebo kupními cenami parcel, které se za těch pár let zdvojnásobily? Podle toho, co slýchám, tak asi kombinace obojího.

Dnes je také moderní stavět, stavaři nestíhají, dodavatelé materiálů taky ne, prostě to frčí. Co nedokážu ale pochopit je to, jakým stylem se staví... na těch malých stavebních parcelách vznikají rodinné domy se zastavěnou plochou 160-180-220 m2 i více a úplně typicky se dům plácne doprostřed pozemku tak, aby zepředu, zezadu a ani z obou stran nebylo místo na nic než úzký záhonek. A s orientací domu ke světovým stranám si spousta lidí asi také hlavu neláme, a přitom jde o jeden z nejdůležitějších faktorů. Kolik slunce pustíte do domu má vliv mj. na ekonomiku provozu stavby! O náladě nemluvě.

Opravdu potřebujeme tak velké domy, když stejně využíváme jen omezený prostor? Pochopili jsme, že nepotřebujeme velké pozemky, ale dům prostě musí být monstrózní, to je takové to klišé, asi čím větší dům, tím líp. Dnes je moderní ale taky šetřit... prostředí, peníze, prostor... a to mi nejde dohromady. 

Tak se zkuste zamyslet, co vlastně potřebujete? Velký a drahý dům, ve kterém stejně za krátko zůstanete sami (o to uklízení to moc není, ale taky to má svoji váhu)? Obrovská investice, která dá obyčejnému člověku pořádně zabrat a návratnost je daleko? Náročná a nákladná údržba, nevyužité místo... není lepší postavit si něco menšího, snížit náklady, promyslet vše do detailu, aby bylo funkční. A ušetřené peníze investovat třeba do sebe? To je investice, která se často opomíjí... nejdřív bydlení a pak třeba nějaký život. Ale my tady nejsme napořád, tak proč bychom si to neudělali pěkné. 

Jde to... a stačí tak málo... jen opustit tu konzervu, že je něco jinak, neznamená, že je to špatně. Tak se nebojte a zkuste to vzít i z téhle strany. Ráda s vámi na toto téma budu dlouze diskutovat z mé pozice propagátora minimalismu v bydlení :)